Tisková zpráva ze zasedání Rady pro energetiku 19.2.2009

Hlavní výsledky zasedání Rady - ENERGETIKA

Rada přijala závěry ke sdělení Komise předloženému v listopadu roku 2008, které se týká druhého strategického přezkumu energetické politiky a jehož hlavním prvkem je akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití. V závěrech jsou uvedeny zejména krátkodobé a dlouhodobé priority týkající se zabezpečení dodávek energie a jejich solidárního využití.

Rada vedla politickou rozpravu o dvou souvisejících tématech: návrhu směrnice, kterou se od členských států vyžadují minimální zásoby ropy nebo ropných produktů na jedné straně a sdělení Komise o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu na straně druhé. Výsledkem této rozpravy byly pokyny pro další práci Rady a jejích přípravných orgánů na návrhu směrnice za účelem dosažení brzké dohody. Rozprava o sdělení Komise se stala jedním z východisek pro přípravu návrhu Komise na revizi směrnice Rady 2004/67/ES o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

PROJEDNÁVANÉ BODY

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST

Plynová krize: navazující postup

Poté, co předseda Rady krátce shrnul obecné kategorie opatření, jež je třeba převést do podoby konkrétních činností, informoval komisař Radu v souladu se závěry mimořádného zasedání Rady ve složení pro energetiku, jež se konalo dne 12. ledna (5215/09), o činnostech navazujících na plynovou krizi, která vznikla v důsledku sporu mezi Ruskem a Ukrajinou týkajícího se plynu Komisař zmínil solidaritu, kterou v průběhu krize projevily všechny zúčastněné subjekty, ať už veřejné nebo soukromé, jakož i schopnost EU, a to předsednictví a Komise, vystupovat jednotně a znovu připomněl, že hlavními prvky energetické politiky EU jsou zabezpečení a solidarita. Zdůraznil potřebu krátkodobých a dlouhodobých činností, zejména: dosažení dohody o balíčku týkajícím se vnitřního trhu s energií před koncem funkčního období Evropského parlamentu, rozvoj energetické strategie EU, zlepšení energetické účinnosti, návrhy týkající se zásob ropy a revize směrnice o bezpečnosti dodávek zemního plynu, potřebu větší transparentnosti na vnitřním trhu a v oblasti vnějších vztahů a potřebu většího množství investic.

Druhý strategický přezkum energetické politiky - závěry Rady

Rada přijala tyto závěry:

„RADA VÍTÁ soubor opatření týkající se energetické bezpečnosti a energetické účinnosti předložený Komisí dne 13. listopadu 2008, zejména sdělení „Akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití“

A PŘIPOMÍNÁ A OPĚTOVNĚ POTVRZUJE

• závěry mimořádného zasedání Rady ve složení pro dopravu, telekomunikace a energetiku (energetika) konaného dne 12. ledna (dokument 5165/1/09) a závěry říjnového zasedání Evropské rady o energetické bezpečnosti;
• závazek ohledně cílů týkajících se snížení emisí skleníkových plynů a podílu energie zobnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady vbřeznu roku2007, a ohledně dohody o souboru opatření v oblasti změny klimatu aenergetiky zprosince roku 2008;
• nezbytnost společného postupu Evropy k zajištění udržitelné, zabezpečené akonkurenceschopné energetiky;
• skutečnost, že je třeba posílit solidaritu mezi členskými státy a zároveň nalézt rovnováhu mezi touto solidaritou a odpovědností členských států za jejich energetickou bezpečnost, a to při plném respektování volby členských států, pokud jde o skladbu zdrojů energie, a jejich nezávislosti ohledně zdrojů energie;
• efektivní, liberalizovaný a dobře propojený vnitřní trh s energií, který je společně se stabilním atransparentním právním a regulačním rámcem nezbytnou podmínkou pro účinnou energetickou politiku na úrovni členských států a EU;
• brzké provedení opatření a závazků týkajících se vnitřního trhu, energetické účinnosti a energie zobnovitelných zdrojů, které rovněž přispívají k energetické bezpečnosti.

SE DOHODLA NA TĚCHTO PRIORITÁCH:

Musí se zintenzívnit úsilí v oblasti propojení a diverzifikace zdrojů a dodavatelů energie a zásobovacích tras, zejména v odvětví plynu, jak se potvrdilo během nedávného bezpříkladného přerušení dodávek plynu z Ruska do EU přes Ukrajinu. S cílem zajistit potřeby infrastruktury a diverzifikaci dodávek energie v rámci dobře integrovaného trhu s energií v EU a schopnost zabránit případným budoucím závažným narušením dodávek v plynárenství či dalších energetických odvětvích nebo zvládat jejich následky souhlasí Rada s těmito kroky:

• prováděním dalších činností týkajících se šesti prioritních opatření v oblasti infrastruktury: jižní koridor zemního plynu, diverzifikované apřiměřené zásoby zkapalněného zemního plynu proEvropu, efektivní propojení Pobaltí, středomořský energetický okruh, odpovídající severojižní propojení přenosových apřepravních soustav elektřiny azemního plynu vestřední ajihovýchodní Evropě aseveromořská a severozápadní příbřežní síť, jak bylo navrženo vedruhém strategickém přezkumu v oblasti energetiky. Tato opatření nemají vliv na probíhající projekty TEN-E a na jednání o konkrétních projektech jak v souvislosti s přezkumem politiky voblasti TEN-E, plánem evropské hospodářské obnovy a rozhodnutími ohledně financování, jež budou přijata v souladu s platnými rozpočtovými a finančními pravidly, tak i v souvislosti sfinancováním jiné infrastruktury, která může přispět ke geograficky vyvážené diverzifikaci dodavatelů, zdrojů a tras a k lepšímu propojení ústředních i okrajových evropských trhů s energií;
• zvýšením transparentnosti a podporou investic z veřejné nebo soukromé sféry v oblasti skladování plynu, neboť se ukázal jako zásadní význam dostatečných zásob plynu pro zmírnění následků narušení dodávek;
• průzkumem proveditelnosti mechanismu, který by v souladu s pravidly EU pro hospodářskou soutěž usnadňoval přístup k zemnímu plynu z oblasti Kaspického moře s cílem umožnit vstup nových konkurenceschopných zdrojů zemního plynu na evropský trh a výstavbu nezbytné infrastruktury;
• pravidelným vyhodnocováním dodávek energie a poptávky po ní, včetně informací o skutečných tocích plynu, skladovacích kapacitách a změnách zásob a infrastruktuře a výrobních kapacitách, které by umožnily určit, které investice by mohly přispět ke snížení ohrožení bezpečnosti dodávek. V této souvislosti si je Rada vědoma, že investice do infrastruktury se řídí především, nikoliv však výhradně, faktory trhu, podporuje však zároveň zintenzivnění činností Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav zemního plynu ohledně výhledů týkajících se přiměřenosti dodávek a výroby a plánů rozvoje sítě, jak jsou uvedeny ve třetím balíčku, jakož i činností střediska pro sledování trhu s energií;
• nutností stanovit v kontextu přezkumu politiky v oblasti TEN-E přesnější kritéria výběru infrastruktury, včetně propojení, která by měla vycházet z cílů EU týkajících se energetické politiky, a přispět tak k dosažení plně propojeného trhu EU s energií, konkurenceschopných dodávek energie, energetické bezpečnosti členských států a EU a diverzifikaci dodavatelů azdrojů energie a zásobovacích tras, za současného dosažení vhodné rovnováhy mezi ekonomickou životností, připraveností projektů a jejich přispěním k energetické bezpečnosti;
• určením a odstraněním překážek pro investice, a to mimo jiné prosazováním postupů plánování akonzultace či ustavením evropských koordinátorů, zejména u projektů na zlepšení propojení;
• podporou případného koordinovaného přístupu mezi Komisí a členskými státy s cílem nákladově efektivním způsobem napomoci zavádění mořských větrných elektráren ve velkém měřítku vevropských mořích při zachování spolehlivosti sítě.

V důsledku celosvětově se zvyšující poptávky po energii a s cílem zajistit diverzifikovanější a bezpečnější dodávky představuje energetická politika klíčovou část vnějších vztahů EU a členských států. V návaznosti na akční plán v oblasti energetické politiky pro Evropu[1] Rada zdůrazňuje, že je důležité:

• zajistit, aby na základě zkušenosti z lednové krize s dodávkami plynu vystupovala EU a její členské státy v otázkách vnějších vztahů v oblasti energetiky při jednáních s dodavatelskými, tranzitními a spotřebitelskými zeměmi jednotně;
• aby signály třetím zemím byly v souladu s cíli politiky EU a byly zaměřeny na snížení emisí skleníkových plynů, energetickou účinnost, energie z obnovitelných zdrojů a technologie snízkými emisemi;
• zlepšit vztahy v oblasti energetiky se třetími zeměmi a regiony, jež by měly být založeny naacquis a na zásadách Smlouvy o energetické chartě, a to zejména prostřednictvím:

– rychlého rozvoje východního partnerství při současném zajištění doplňkovosti se všemi dalšími již existujícími formami spolupráce v sousedství Unie, jako je „Černomořská synergie“, v souladu se závěry ze zasedání Evropské rady konaného vprosinci roku 2008;

– dalšího rozvoje spolupráce s Ruskem v oblasti energetiky;

– pokračující politické angažovanosti na vysoké úrovni ve vztahu k dodavatelům atranzitním zemím podél jižního koridoru;

– přistoupení Ukrajiny a Moldavské republiky ke Smlouvě o Energetickém společenství a úsilí o další přistoupení;

– technické spolupráce se zeměmi Středozemního moře;

• dále rozvíjet společný přístup k vnější energetické politice s cílem podporovat EU, členské státy a společnosti při rozvoji energetické spolupráce, a to stanovením společného programu pro postup vůči partnerským zemím v oblasti energetiky a vytvořením nových partnerství se širokou základnou;
• zvýšit transparentnost a spolehlivost prostřednictvím užitečné výměny informací mezi Komisí ačlenskými státy o vztazích v oblasti energetiky se třetími zeměmi, včetně dlouhodobého režimu zásobování a současně ochránit informace citlivé z obchodního hlediska.

S cílem řešit narušení dodávek, k nimž došlo například v nedávné době, Rada opětovně potvrzuje, že je třeba v případě dodávek ropy a zemního plynu vyvinout další flexibilní, účinné a transparentní mechanismy pro reakci v krizových situacích, a uznává proto, že je nutné:

• přezkoumat směrnici 2006/67 o zásobách ropy s cílem zvýšit v souladu s pravidly IEA transparentnost a účinnost, a to i pokud jde o zásoby a mechanismus pro reakci vkrizových situacích;
• zdokonalit prioritně na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU nástroje pro zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, a to prostřednictvím přezkumu směrnice 2004/67 o bezpečnosti dodávek zemního plynu, který Komise po přípravě v úzké spolupráci s koordinační skupinou EU pro otázky plynu předloží v roce 2009. V tomto ohledu je důležité, aby byl lépe definován ukazatel závažných narušení dodávek a aby byl k dispozici účinnější mechanismus pro reakci vkrizových situacích, například prostřednictvím předem připravených nouzových plánů napříslušných úrovních.

Účinná transformace, přenos a přeprava a spotřeba zdrojů energie přispívají k zabezpečení dodávek energie ve třetích zemích, jakož i v EU. Je tak třeba dále rozvíjet a posilovat opatření týkající se energetické účinnosti, důkladně provádět vnitrostátní plány pro energetickou účinnost a revidovat akční plán Komise pro energetickou účinnost. V tomto ohledu Rada:

• v souladu s cílem zvýšit energetickou účinnost o 20 % do roku 2020 a jako hlavní prvek kdosažení cílů v oblasti klimatu a energie z obnovitelných zdrojů vítá soubor opatření týkající se energetické účinnosti, který Komise předložila v listopadu roku 2008;
• usiluje o to, aby bylo do konce roku 2009 dosaženo dohody o návrzích obsažených v souboru opatření týkajících se energetické účinnosti.

S cílem snížit závislost na vnějších zdrojích energie musí EU co nejlépe využívat vlastní zdroje energie, včetně energie z obnovitelných zdrojů, fosilních paliv a v zemích, které se pro ni rozhodnou, i jaderné energie, a vytvořit prostředí, v němž členské státy mohou v souladu s výběrem svého paliva účinně usnadňovat investice do všech těchto zdrojů. Rada proto potvrzuje, že je nezbytné:

• podporovat energii z obnovitelných zdrojů a odstraňovat překážky pro energii z obnovitelných zdrojů;
• podporovat rozvoj domácích zdrojů fosilních paliv EU slučitelný s životním prostředím a účinné a udržitelné využívání těchto zdrojů pomocí pokročilých technologií;
• zvážit vypracování regulačního rámce Společenství pro jadernou bezpečnost a nezbytnost pokročit v oblasti nakládání s odpadem, a to s plným zapojením skupiny evropských regulačních orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG).

S ohledem na politiku EU do roku 2020 Rada uznává, že vzhledem ke stále těsnější rovnováze mezi nabídkou energie a poptávkou po ní a pokračující potřebě řešit změnu klimatu a přispět ke zmírnění celosvětové poptávky po energiích je důležité se již nyní zabývat vypracováním politického programu do roku 2030 a vize do roku 2050. To by mělo být důležitým prvkem akčního plánu v oblasti energetické politiky pro Evropu po roce 2010. Tento akční plán by měl zahrnovat:

• rozvíjení nízkouhlíkových a účinných energetických systémů, a to mimo jiné i prostřednictvím vyšší míry decentralizace;
• urychlení provádění plánu SET a zajištění souladu s těmito prioritami v budoucích rámcových programech pro výzkum;
• zajištění včasného zavedení technologií a projektů pro zachycování a ukládání CO2 (CCS);
• urychlení rozvoje elektrických vozidel a vodíkových a alternativních paliv s cílem snížit závislost na ropě.

S cílem dosáhnout výše uvedených priorit Rada vyzývá Komisi, aby:

• určila nezbytná legislativní i nelegislativní opatření a vhodné finanční zdroje, přičemž je třeba řádně zohlednit mimo jiné opatření, která již byla stanovena v rámci plánu evropské hospodářské obnovy schváleného v závěrech ze zasedání Evropské rady v prosinci roku 2008;
• předložila na základě důkladného posouzení dopadu nový nástroj EU v oblasti energetické bezpečnosti a infrastruktury, který bude vycházet z výsledků veřejné konzultace o zelené knize „Na cestě k zabezpečené, udržitelné a konkurenceschopné evropské energetické síti“;
• připravila iniciativu pro financování udržitelné energetiky, jež bude společným projektem Komise aEvropské investiční banky s cílem zmobilizovat zkapitálových trhů finanční zdroje vevelkém měřítku pro investice, a aby v této souvislosti vzala v úvahu příslušné odborné znalosti Evropské banky pro obnovu a rozvoj a dalších mezinárodních finančních institucí.

přičemž souhlasí s tím, že:

• je nezbytné zlepšit výměnu informací a osvědčených postupů v rámci EU a se třetími zeměmi prostřednictvím stávajících mechanismů a regionálních a mnohostranných fór;
• k posílení rozvoje společného přístupu k vnější politice v oblasti energetiky jsou nutné další vhodné kroky, iniciativy a nástroje.“

Rada vedla politickou rozpravu o návrhu směrnice Rady o zásobách ropy (15910/08) a o sdělení Komise o bezpečnosti dodávek plynu (15905/08).

Oba návrhy Komise předložila v reakci na závěry ze zasedání Evropské rady konaného v březnu roku 2007 (7224/1/07, s. 16), v nichž byla zdůrazněna potřeba posílit bezpečnost dodávek pro EU jako celek, jakož i pro jednotlivé členské státy, mimo jiné prostřednictvím rozvoje účinnějšího mechanismu reakce na krize. Návrhy jsou součástí akčního plánu o energetické bezpečnosti a solidaritě, který Rada schválila na tomtéž zasedání.

Výsledkem této rozpravy byly pokyny pro další práci Rady a jejích přípravných orgánů na návrhu směrnice za účelem dosažení brzké dohody. Rozprava o sdělení Komise se stala jedním z východisek pro přípravu návrhu Komise na revizi směrnice Rady 2004/67/ES o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Rozprava proběhla na základě dotazníku předsednictví (6199/09). Pokud jde o návrh směrnice o zásobách ropy, všechny členské státy návrh vítají a v zásadě sdílejí jeho cíle, zejména harmonizaci s normami Mezinárodní agentury pro energii. Otázky, ohledně nichž byly vyjádřeny obavy, se týkaly zejména vytvoření centrálních subjektů pro správu zásob, povinnosti hlásit každý týden stav zásob ropy a zrušení dvoustranných dohod o uskladnění zásob mezi členskými státy nebo s obchodními společnostmi. Ministři obecně zdůraznili potřebu flexibilního, vyváženého, nákladově efektivního a zdokonaleného legislativního nástroje.

Pokud jde o sdělení o bezpečnosti dodávek plynu, delegace zdůraznily, že nadále podporují včasné předložení návrhu na revizi směrnice Rady 2004/67/ES. Delegace s ohledem na nedávné zkušenosti z plynové krize z ledna roku 2009 učinily konkrétní návrhy, například v souvislosti s potřebou revize definice vážného narušení dodávek, s potřebou lepších propojení a mechanismů solidarity a s vhodností přípravy regionálních nouzových plánů pro případ problémů s dodávkami energie. Rada rovněž uvedla, že rámcem pro revidovaný návrh by měla být odpovědnost a solidarita. Na tomto základě se Komise zavázala, že urychleně předloží legislativní návrh, a upřesnila, že bude mít podobu nařízení.

Cílem navrhované směrnice o minimálních zásobách ropy, která má nahradit všechny stávající právní předpisy Společenství

v této oblasti (směrnice Rady 2006/67/ES a 73/238/EHS a rozhodnutí Rady 68/416/EHS), je zlepšit fungování stávajících mechanismů EU týkajících se zásob ropy, aby byla v případě krize zajištěna dostupnost ropy.

V tomto ohledu má směrnice například za cíl zlepšit regulační rámec a podpořit zřízení centrálního subjektu pro správu zásob ze strany členských států. Rovněž navrhuje dobrovolné vytváření specifických zásob, tj. zásob produktu vytvořených zvláště pro účely této směrnice.

Cílem směrnice je dále uvést vnitřní předpisy EU v soulad s činnostmi prováděnými pod vedením Mezinárodní agentury pro energii (IEA), pokud jde o uvolnění nouzových zásob ropy.

Summit o energetice „Zemní plyn pro Evropu: zabezpečení dodávek a partnerství“

Rada vzala na vědomí informace, které poskytla bulharská delegace o summitu o energetice „Zemní plyn pro Evropu: zabezpečení dodávek a partnerství“, který se bude konat v Plovdivu ve dnech 24. a 25. dubna 2009 (5965/09).

Summit Nabucco

Rada vzala na vědomí informace, které poskytla maďarská delegace o výsledcích summitu Nabucco, který se konal v Budapešti ve dnech 26. a 27. ledna 2009 (6252/09).

Konference o bezpečnosti dodávek elektřiny

Rada vzala na vědomí informace, které poskytlo předsednictví o konferenci nazvané „Zajištění energetické bezpečnosti v EU v rámci společného trhu s elektřinou“, která se konala v Ostravě ve dnech 29. a 30. ledna (6253/09).

Kandidatura Slovinska na sídlo Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů

Rada vzala na vědomí informace, které poskytla slovinská delegace o kandidatuře Slovinska na sídlo Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (6558/09).

[1]           Akční plán Evropské rady (2007 – 2009), Energetická politika pro Evropu, část III Mezinárodní energetická politika.