Vstříc Společné Evropské energetické politice?

Události z počátku roku 2009 (rusko-ukrajinská plynová krize) zřetelně ukázaly, že je nezbytné v rámci Evropské unie vybudovat cosi, co je v současnosti nazýváno společnou politikou energetické bezpečnosti (Common Energy Security Policy). Není to ale myšlenka úplně nová.

Již před čtyřmi lety (v roce 2005), padlo na zasedání Evropské rady v Hampton Court rozhodnutí zahájit proces vytváření tzv. Evropské energetické politiky. Evropská rada chtěla ukázat, že míní zcela vážně slib EU dosáhnout závazků vyplývajících z Kjótského protokolu. Současně reagovala i na fakt, že ceny ropy tehdy dosáhly závratných výšin, a dotkly se, tehdy neuvěřitelných, 70 amerických dolarů za barel. Vyzvala tedy Evropskou komisi, aby vytvořila novou Evropskou energetickou politiku se třemi cíli: udržitelnost, zabezpečení dodávek a konkurenceschopnost. Evropská komise pak na základě podnětů vyplývajících z tzv. Strategických přezkumů energetické politiky, které sama vypracovala, postupně připravila mnoho opatření vedoucích ke splnění oněch tří cílů.

První strategický přezkum energetické politiky se zaměřil na dnes již známou iniciativu 20-20-20, podle které by se měla Evropská unie zavázat do roku 2020:

• snížit vlastní emise skleníkových plynů o 20 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990,
• zvýšit podíl obnovitelné energie v energetickém mixu z dnešních 8 % na 20 %,
• zlepšit se o 20 % v tzv. energetické účinnosti, tj. jinými slovy snížit energetickou spotřebu o 13 % ve srovnání s rokem 2006.

V březnu roku 2007 se pak hlavy států a vlád na summitu Evropské rady v Bruselu zavázaly dosáhnout snížení emisí a zvýšení podílu obnovitelných energií do roku 2020. Aby bylo možné vytýčených cílů energetické politiky EU dosáhnout, je zapotřebí mít k tomu i správné technologie. Evropská komise proto v roce 2007 přijala tzv. SET Plan (Strategický plán pro energetické technologie) a Evropská rada jej v březnu roku 2008 schválila. Tento plán se věnuje financování nízkouhlíkových technologií, energetickým systémům budoucnosti, výzkumným institucím a dalším záležitostem.

Druhý strategický přezkum energetické politiky byl zaměřen na energetickou bezpečnost a Evropská komise jej představila v listopadu roku 2008. Dokument zkoumá výzvy, kterým bude EU pravděpodobně čelit mezi lety 2020 a 2050, a zahajuje diskusi o možné reakci EU na tyto výzvy v dlouhodobějším horizontu. Ústředním prvkem druhého přezkumu je akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití.

Akční plán navrhovaný Evropskou komisí má za cíl doplnit opatření již formulovaná v klimaticko-energetickém balíčku, aby bylo možné dosáhnout všech tří ústředních energetických cílů EU: udržitelnosti, konkurenceschopnosti a především zabezpečení dodávek.

Akční plán se skládá z pěti prvků:

- infrastrukturní potřeby a diverzifikace dodávek energie,

- vnější energetické vztahy,

- zásoby ropy a zemního plynu a mechanismy krizové reakce,

- energetická účinnost,

- co nejlepší využití domácích/lokálních energetických zdrojů EU.

V prosinci 2008 Rada a Evropský parlament dosáhly dohody na konkrétních návrzích, které by se v krátké době měly stát realitou. Dohodly se na revizi tzv. EU ETS (systém obchodování s emisemi), která zajistí průhlednost metod, které budou používány v období let 2012-2020. Dosáhly dohody o nové Směrnici o obnovitelných energiích, která umožní uvést v život cíl 20 % podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu Evropské unie, a také 10 % podíl biopaliv v pohonných hmotách do roku 2020 – půjde o právně závaznou povinnost pro jednotlivé členské státy.

Třetím pilířem iniciativy 20-20-20 je energetická účinnost. Snížení energetické spotřeby má přinést snížení dovozu energií, zvýší příjmy domácností i konkurenceschopnost průmyslu EU a přispět i ke snížení emisí skleníkových plynů.

Druhý strategický přezkum energetické politiky podotýká, že Evropská unie již začala podnikat kroky k vytvoření nové Evropské energetické politiky tím, že uvádí své cíle 20-20-20 do praxe. Dokument konstatuje, že balíček opatření 20-20-20 sníží v rámci EU do roku 2020 spotřebu energie o 15 %, oproti stavu, kdy by balíček neexistoval. Předpokládá se, že import energií klesne v souvislosti se zavedením opatření až o 26 %.

Na svém únorovém zasedání (19.2.2009) by se měla „Sdělením Evropské komise k Druhému strategickému přezkumu energetické politiky“ zabývat Rada EU pro energetiku.