Polská republika

Polské zásoby černého uhlí se nacházejí zejména v hornoslezské pánvi, která leží na jihozápadě země, podél hranice s Českou republikou - okolo 80 % pánve leží na polském území. Další černouhelné zdroje jsou v dolnoslezské oblasti a oblasti tzv. Lublinské pánve. Několik nalezišť hnědého uhlí je ve středním a západním Polsku. Ze čtyř největších pánví se v současnosti těží. Kvalita hornoslezského černého uhlí je obecně velmi vysoká, s relativně nízkou úrovní obsahu síry a popela. Jedna třetina prokázaných polských zásob černého uhlí je považována za koksovatelné.

Ačkoli produkce černého uhlí v posledních 20 letech klesala, a zejména od roku 1997, Polsko stále patří mezi největší producenty uhlí – v roce 2008 produkce činila 84,3 milionů tun černého uhlí a 59,7 milionů tun hnědého uhlí.

Pokles v oblasti těžby černého uhlí odráží hlubokou restrukturalizaci  průmyslu, která má za cíl eliminovat neziskové doly snížením přebytečného výrobního potenciálu, podstatně snížit počet zaměstnanců, eliminovat vládní podpory atd.

Největším průmyslovým odvětvím a zároveň největším zaměstnavatelem je v Polsku právě uhelný průmysl. Ale jeho nevýkonnost, vedoucí k velkým ročním ztrátám zapříčinila, že vláda přistoupila k reformě tohoto sektoru. V roce 1998 zavedla pětiletý (1998-2002) Reformní program černouhelného sektoru, který měl za cíl snížit počet zaměstnanců z 248 000 na 140 000 na konci roku 2002. V listopadu 2003 vláda zavedla druhý program, aby dále konsolidovala a reformovala polský uhelný sektor – Program restrukturalizace černouhelného těžebního odvětví pro léta 2003-2006. Program měl v plánu uzavřít nerentabilní doly a snížit zaměstnanost na dobrovolné bázi. Tomu, kdo dobrovolně sektor opustil, vláda poskytla zaměstnání v jiném soukromém odvětví, a další podporu, jako rekvalifikaci, sociální podporu, předčasný odchod do důchodu atd. Program měl též v plánu do roku 2006 polský uhelný průmysl zprivatizovat. V roce 2004 Světová banka poskytla Polsku půjčku 160 milionů amerických dolarů na podporu tohoto restrukturalizačního programu.

V únoru 2003 polská vláda konsolidovala několik upadajících uhelných společností do skupiny Kompania Weglowa, která je nyní největší uhelnou společností v Evropě.

V červnu 2009 byly státem uvedeny na varšavskou burzu akcie uhelné společnosti Lubelski Węgiel Bogdanka.

Polsko je jediným světovým exportérem uhlí v Evropě. Celkový export v roce 2008 se prudce propadl na méně než 8 milionů tun (pro srovnání - v roce 2005 dosahoval téměř 21 milionů tun), z čehož 80 % činilo palivové uhlí a 20 % koksovatelné uhlí. Německo,  Česká republika a Rakousko byly pro Polsko největšími exportními uhelnými trhy.

Okolo 63 % vnitřní spotřeby černého uhlí Polska  jde na výrobu elektřiny a pro spotřebitele k velkokapacitnímu vytápění (teplárny). Průmyslové použití 24 % a rezidenční/komerční a zemědělské použití 13 %. Téměř veškeré hnědé uhlí je používáno pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Zdroje: Methane to Markets, World Energy Council 2010