Těžní věže v perokresbách Stanislava Vopaska

OSTRAVA – Klub přátel Hornického muzea v Ostravě (KPHMO) vydal za přispění Nadace OKD reprezentativní publikaci Těžní věže v perokresbách Stanislava Vopaska. Obsahuje 84 perokreseb věží uhelných a rudných šachet s krátkým popiskem.

„Velice si vážím toho, že ani po téměř čtyřech letech od skonu mého manžela na něho nezapomínáte, že jeho celoživotní práci a velkou lásku k hornictví, historii a tradicím připomínáte tak nádherným způsobem. Moc vám za to děkuji,“ řekla při křtu Věra Vopasková.

Kresby Stanislava Vopaska jsou známy mj. z nástěnných kalendářů, které bez přerušení vydává KPHMO s Nadací Landek už od roku 1999, dále pak z 55dílného seriálu, který vycházel v týdeníku Horník v letech 2002 a 2003, ale také z několika výstav instalovaných nejen na Ostravsku.

„Vydáním výpravné publikace, které financovala Nadace OKD a jejíž zpracování řídil místopředseda Klubu Petr Rojíček, chceme připomenout, že mezi mnohočetné aktivity Stanislava Vopaska, týkající se hornického muzejnictví a ochrany hornických památek, patřila i jeho kreslířská tvorba, kterou zdokumentoval řadu důlních objektů,“ přibližuje jeden ze záměrů vydání knihy předseda KPHM Rodan Broskevič.

Stanislav Vopasek se narodil 7. května 1935 v Kostelní Lhotě u Poděbrad. Vyučil se horníkem v Dolu Nosek v Tuchlovicích a po absolvování Vyšší průmyslové školy hornické v Kladně začal v roce 1952 fárat na Dole Generál Svoboda. Vystudoval VŠB a v roce 1960 nastoupil na Důl Eduard Urx v Petřkovicích. Už jako báňský inženýr se začal věnovat historii montánních památek a stal se autorem řady publikací o vzniku, rozvoji i současnosti ostravského uhelného revíru a jeho tradic. Osobně se zasloužil o záchranu těžní budovy věže jámy Jindřich a řady dalších památek. V roce 1987 začal realizovat v tehdy ještě činném Dole Eduard Urx myšlenku zřídit v Ostravě hornické muzeum. O šest let později se stal jeho prvním ředitelem. Zemřel 3. června 2006.

(Josef Lys)