Důl Karviná

Důl Karviná vznikl sloučením původního Dolu ČSA a Dolu Lazy ke dni 1. 4. 2008. Sídlo se nachází 25 kilometrů severovýchodně od Ostravy.
Do organizační struktury Dolu Karviná jsou začleněny 2 důlní závody: závod Lazy, Orlová-Lazy a závod ČSA, Karviná-Doly.
Závod ČSA je situován ve dvou dobývacích prostorech - DP Karviná Doly I a DP Doubrava u Orlové.
Závod Lazy se nachází v jihozápadní části karvinské dílčí pánve. Dobývací prostor závodu Lazy se nachází na katastrech obcí Orlová a Karviná.

Kontakt

Důl Karviná
ul. Čs. armády č. p. 1
735 06 Karviná-Doly
Tel. centrála: 596 351 111
Tel. sekretariát: 596 352 030
Fax: 596 318 118
E-mail: dul.karvina@okd.cz

Důl Karviná v číslech

Hloubka

Největší absolutní hloubku v závodu ČSA má výdušná jáma Doubrava III na lokalitě Doubrava - 1176 m. Při nadmořské výšce ústí 281 m sahá až do hloubky 895 m pod úrovní mořské hladiny.
Průměrná hloubka dobývání v závodu Lazy se pohybuje na úrovni 852 m pod povrchem. Nejhlubší díla jsou v hloubce 970 m pod povrchem.

Technologie dobývání a ražení

Závod ČSA: Při realizaci přípravných děl ve slojích je převážný objem metráže ražen razicími kombajny. Pro ražby překopů a ražby s přibírkou průvodních hornin jsou využívány vrtné vozy ve spojení s nakladači. Základní dobývací metodou je směrné stěnování z pole na zával. Těžba z rubání je v celém objemu realizována z porubů vybavených mechanizovanou posuvnou výztuží a dobývacími kombajny.

Závod Lazy: Dle důlně geologických podmínek jsou pro ražení používány buď razicí kombajny nebo razící komplexy. V současné době závod Lazy dobývá v sedlových slojích karvinského souvrství, tj. v mocných slojích až šest metrů a je dobývaná sloj porubských vrstev ostravského souslojí o mocnosti 0,9 m . Dobývání mocných slojí až do mocnosti 6 m bylo realizováno poprvé na závodě Lazy v roce 1993 pomocí komplexu dodaného francouzskou firmou CdF.

Těžba z rubání je realizována z porubu vybavených mechanizovanou výztuží a dobývacími kombajny v mocných slojích a v jednom porubu v nízké sloji s individuální hydraulickou výztuží a pluhem. K nejmodernějším zařízením na závodě Lazy patří rekonstruované hlavní ventilátory typu ARA, jejichž pohony umožňují plynulou regulaci otáček díky použití frekvenčních měničů ASI Robicon.

Historie

Závod ČSA: Důl Československá armáda vznikl 1. července 1995 spojením dvou původně samostatných dolů ČSA a Doubrava. Ve skutečnosti však je jeho historie mnohem starší a sahá až k samým počátkům dolování v oblasti Karviné. Právě odsud zřejmě pocházejí první zprávy o nálezech černého uhlí v 18. století na lokalitě zvané Kamienčok. Roku 1780 zde zahájil kutací práce hrabě J. E. Larisch-Mönnich. Roku 1856 byly zdejší šachty spojeny do jediného podniku, což se považuje za počátek existence dnešního dolu ČSA.
Rod Larisch-Mönnich vlastnil zdejší doly až do vyvlastnění v roce 1945. Roku 1951 zde vznikl národní podnik Velkodůl Čs. armády a byla provedena rozsáhlá rekonstrukce.
Starou historii má i dolování na lokalitě Doubrava. Zde hledal baron Richard Mattencloit uhlí už roku 1822. Mělké šachtice roku 1836 daly vznik těžařské společnosti, kterou společně vlastnili Mattencloit a Larisch-Mönnich.

Závod Lazy: Za počátek historie se považuje rok 1835, kdy Vídeňská nájemná společnost začala hloubit jámu Altmaschinenschaft. Roku 1848 pak byla v sousedství založena ještě šachta Friedrich-Egon. Další významnou šachtou se stala Neuschacht založená roku 1898. Po znárodnění byla těžba reorganizována a šachta rekonstruovány. Roku 1950 důl dostal jméno Antonín Zápotocký. Na Lazy byl přejmenován roku 1991.
Skupinový Důl Lazy vznikl 1. července 1995 spojením původně samostatných dolů: Lazy, Dukla a František.
Po zastavení těžby na Dole František byl tento závod převeden roku 1999 k Dolu Odra o. z.
Po zastavení těžby na závodě Dukla se tento stal součástí VOJ Důl Paskov a v současnosti je VOJ Dukla – útlum.