Historie těžby uhlí

Právě z Ostravska pocházejí archeologické důkazy o tom, že uhlí zde využíval už pravěký člověk. Možná právě přítomnost tohoto nerostu jej přiměla se zde usadit a vytvořit umělecký skvost světového významu - Landeckou venuši.

Cílevědomá těžba a využití této suroviny však je mnohem mladšího data - dokonce podstatně mladší než těžba a zpracování kovových rud. Masovější poptávka po uhlí vznikla až s nutností nahradit dřevo v počátcích průmyslové revoluce.

První pokusy s těžbou a využitím uhlí se prováděly v Anglii během 17. století. Rakouská vláda začala podporovat hledání ložisek během 18. století a nevynechala při tom ani Ostravsko. První, kdo se pokusil o cílevědomější těžbu, byl pravděpodobně hrabě Václav Kořenský z Těrešova roku 1753. Skutečné pravidelné dolování však začalo až v 19. století s rozvojem železáren a výstavbou železnic. Do konce tohoto století se pak těžba a související aktivity postupně koncentrují do několika málo velkých subjektů. Současně se prudce změnila tvář Ostravska - ze zaostalého zemědělského regionu se stala lidnatá průmyslová oblast.

Vypuknutí první světové války po krátkém poklesu produkce přineslo rekordní odbyt, současně ale také militarizaci celého revíru.

Po vzniku první Československé republiky bylo k oblasti připojeno Hlučínsko, což umožnilo vytvoření Velké Ostravy v roce 1924 a sloučení některých dolů. Vývoj těžby i sociální situace kopíroval celý poválečný ekonomický vývoj: po krátkém poklesu přišlo období konjunktury, které ukončila světová hospodářská krize roku 1929. Z ní se revír začal vzpamatovávat až po roce 1934 díky přípravám na druhou světovou válku.

Během druhé světové války pak byla a těžba a související odvětví plně začleněny do ekonomiky třetí říše. Rozhodující vliv v oblasti získal koncern Herman Göring Werke a další německé subjekty. V posledních dnech války došlo k rozsáhlé devastaci zdejšího průmyslu jak v bojových akcích, tak v důsledku cílevědomého ničení ustupujícícmi Němci.

Po obnovení Československa byla v dolech zavedena národní správa, kterou brzy následovalo znárodnění.