Ostravsko v 19. století

Až do 30. let 19. století byl hrabě Wilczk jediným významným uhelným podnikatelem ve Slezské Ostravě a baron Gruttschreiber jeho jediným protějškem na Hlučínsku. Pak však do oblasti přišel silný kapitál zejména v podobě vídeňských Rotschildů. Ti postupně skupovali doly, pozemky a jiné podniky. K dalším silným hráčům té doby patřil rod Salmů, společné těžařstvo bratří Gutmannů a Ignáce Vondráčka a také státní kapitál v podobě Severní dráhy Ferdinandovy.

Zlom ve vývoji přinesl především začátek výroby železa ve Vítkovicích a zjištění, že koksovatelné uhlí je pro toto odvětví nepostradatelné. První pudlovací pec (současně tehdy ještě jediná v monarchii) zde byla zapálena 16. září 1830. Zatímco do 40. let se uhlí na podobě krajiny a životě zdejších lidí ještě nijak výrazně neprojevovalo, od této chvíle se stává jeho neoddělitelnou součástí. Přibližně v polovině 60. let tak už těžba dosáhla milionu tun.

Rychlý rozvoj železnic a výroby železa dál podněcoval těžbu a začal dramaticky měnit tvář krajiny. Počet obyvatel se v krátké době zvýšil více než desetkrát, rostou dělnické kolonie, mizejí zemědělci a drobní řemeslníci, zvyšuje se počet horníků a dalších dělnických profesí - většinou tvořících servis dolům a hutím. Stejně tak roste obchod a služby. Není bez zajímavosti, že s 166 obyvateli na jeden hostinec (údaj z roku 1880) se Ostrava stala místem s největší koncentrací hostinských v celé monarchii. Alkoholismus se stal velkým sociálním problémem. K dalším patří znečištění a především chudoba. Začíná se objevovat pojem "černé město".

Nicméně objem těžby dál rostl. Údaj z roku 1895 říká, že tehdy v rakousko-uherské části Ostravska dosáhl 4 643 753 tun.