První československá republika

Vznik samostatného státu přivítala i většina obyvatel Ostravska, současně ale postavil zdejší doly do nové situace, na kterou nebyly připravené. Nová republika představovala jen malé odbytiště, navíc se na československém trhu uhlí začaly prosazovat zahraniční subjekty, především z Polska a Německa. Export proto směřoval především do méně vyspělých zemí jihovýchodní Evropy, které neměly vlastní zdroje.

Během období první republiky dál pokračoval proces koncentrace kapitálu. Počet těžařství v revíru klesl do roku 1937 na sedm:

• Rakouská báňská a hutní společnost
• Vítkovické horní a hutní těžířstvo
• Severní dráha Ferdinandova
• Kamenouhlené závody Orlová-Lazy
• Larisch-Monnichovy doly a koksovna
• Kamenouhelné doly a koksovna Jana Wilczka
• Státní báňské ředitelství v Porubě

Přestože doly (stejně jako celé Ostravsko) těžce zasáhla světová hospodářská krize, v období první republiky celkově došlo k novému rozmachu dolování. Dokládá to mimo jiné i údaj o množství vytěženého uhlí v roce 1937 - za celý revír těžba dosáhla rekordních bezmála 13 miliónů tun.