Zkameněliny v uhelných vrstvách

Černé uhlí je pozůstatkem dávných karbonských pralesů a proto se právě při těžbě v uhelných pánvích nacházejí poměrně hojně i fosilie (zkameněliny). Jenže těžařům šlo bohužel spíše o produkci uhlí a ne o dokumentaci zkamenělých pralesů. Ostatně to při mechanizovaném způsobu těžby není ani příliš možné. Paleontologové pracují na haldách, kde však nacházejí spíše úlomky dávné flóry a fauny nebo na ně narážejí při geologickém výzkumu ve vrtných jádrech.

Kromě toho nejsou nejlépe zachované zkameněliny přímo v uhelných slojích, protože v nich docházelo k důkladné přeměně rostlinného materiálu na čistý uhlík. Kvalitnější zkameněliny bývají na okrajích slojí, nebo ve vrstvách hlušiny, které je prokládají. Na Ostravsku právě z těchto vrstev pocházejí i památky na někdejší karbonské moře v této oblasti. Dosvědčují to například otisky schránek mořských mlžů z petřkovických, hrušovských a dalších vrstev.

Ideální podmínky pro zachování celého karbonského ekosystému nastaly, když jej postihla nějaká náhlá katastrofa. Tak byly nedávno téměř současně nalezeny kompletní prvohorní pralesy na slojích černého uhlí na Rokycansku a v americkém státu Illinois.

"Ve světle našich důlních lamp se objevovaly čtyřmetrové kapradiny a části stromových plavuní a přesliček, jejichž kmeny často přesahovaly čtyřicet metrů," říká Howard Falcon-Lang z University of Bristol. "Naleziště dokonce umožňuje sledovat i to, jak se postupně měnilo druhové zastoupení na lokalitě. Můžeme tu proto zkoumat podmínky, jaké vládly před stovkami milionů let na naší planetě. Zatím žádné dosavadní naleziště to v takovém rozsahu neumožňovalo."

Pravěký prales v Illinois však měl poněkud neobvyklý konec, který umožnil dokonalou konzervaci rostlin. Silné zemětřesení způsobilo rozsáhlý sesuv půdy, díky němuž se území rázem ocitlo pod hladinou moře. Prostředí, v němž jinak vzniká uhlí z již dlouhodobě odumřelých částí rostlinných těl, v tomto případě pohltilo ještě živé rostliny. Do nejmenších detailů tak zakonzervovalo jejich tvary. Český karbonský prales zase na stovky miliónů let zakonzervoval popel z nedalekého vulkánu.

Také v některých ostravských vrstvách jsou stopy po blízké sopečné činnosti. Není proto vyloučeno, že i tady se někde nechází konzevovaný kus karbonské přírody.