Velkodůl ČSM ve Stonavě si připomíná 50 let existence. Začala se psát 1. září 1958 slavnostním výkopem při ...
víceKoks není v hutnictví jen palivem. Slouží především jako redukční činidlo, které se účastní chemických reakcí při přeměně surové rudy na železo.
Magazín společnosti... více
Volná místa zde... více
Představenstvo OKD schválilo Etický kodex společnosti, závazný pro všechny zaměstnance firmy.
Informace o deputátech... více
Důlní plyny odjakživa patřily k postrachu horníků v uhelných revírech. Tvoří se z původně biologické hmoty během geologických procesů při jejím zuhelňování. Důlní plyny mají poněkud jiné složení než zemní plyn doprovázející ropu, proto se pro ně používá také výraz "karbonský zemní plyn".
Složení karbonského zemního plynu:
| metan | 92,5 % |
| vyšší uhlovodíky | 2,25 % |
tzv. inerty (převážně dusík a oxid uhličitý) | 6,3 % |
Důlní plyn předstvuje ve směsi se vzduchem vysoce třaskavou směs (pouze ale v koncentraci od 5 do 15 %). V ostravsko-karvinském revíru geologické okolnosti způsobily, že plyn nemohl unikat nepropustnými nadložními vrstvami a zůstával v ložisku.
Důlní plyn ovšem není jen hrozba. Jeho hlavní složka - metan - má vynikající výhřevnost 35 MJ/m3.
Horníci se museli s přítomností důlního plynu neustále potýkat. Důkazem jsou i důmyslné kahany, které díky kovovým sítům o vysoké hustotě ok nepropustily plamen do okolního prostředí, takže nemohly způsobit výbuch. Kahany havíře také varovaly: podle délky plamene navíc havíři poznali koncentraci nebezpečného plynu. Dnes jsou havíři vybaveni moderními analytickými přístroji, kterými se v pravidelných intervalech kontroluje výskyt metanu.