Periodika

Měsíčník Horník

Publikace: 457

Publikace

  • Číslo 2

  • Číslo 1

  • Důvěryhodný a perspektivní partner moderního typu

    „Musíme umět motivovat,“ je přesvědčena místopředsedkyně představenstva OKD Miloslava Trgiňová
    Miloslava Trgiňová bere změnu jako výzvu. V létě se stala finanční ředitelkou, od 1. listopadu je rovněž místopředsedkyní představenstva OKD. Znamená to enormní časové vytížení, proto se náš rozhovor uskutečnil netradičně – e-mailem. Zde je nezměněný přepis jejích odpovědí:
     

    Jaký je váš hlavní cíl, s nímž jste do OKD nastoupila?
    Mým cílem a rovněž cílem mého týmu je, aby naše společnost byla vnímána jako důvěryhodný a perspektivní partner moderního typu pro naše investory, zákazníky, zaměstnance, státní instituce a další partnery. Toho můžeme dosáhnout nastavením našich vnitřních procesních systémů, aby splňovaly ta nejnáročnější kriteria. To znamená, že systémy  musí být implementovány tak, aby podporovaly „správné“ chování, jako například etický a transparentní reporting, neustálou inovaci, kvalitní a rychlou operativu a vynikající služby vnitřním i vnějším zákazníkům. Finanční skupina musí být zejména obchodním partnerem s přidanou hodnotou ve strategickém rozhodování, který je zároveň schopen ocenit a předcházet potenciálním rizikům. Věřím, že tohoto cíle se nám podaří dosáhnout, pokud dokážeme správně motivovat naše týmy, protože pokud opravdu něčeho chcete dosáhnout, ať už profesním nebo soukromém životě, bez motivace, a to nejenom finanční, ale i morální, se vám to nepodaří. Pouze jeden příklad za všechny – v minulém roce jsem jela se skupinou cyklistů denní trasu dlouhou 140 km v hornatém terénu v nepříliš příznivém počasí. Nakonec jsme dojeli do cíle všichni, mnozí jenom díky výrazné motivaci a podpoře týmu. Kromě profesionálních cílů bych ráda také dosáhla toho, aby naši zaměstnanci dělali svoji práci rádi a byli hrdí na její výsledky, aby cítili, že je platnou součástí jejich života.
     

    Pro představu běžného zaměstnance či laika – co vše má na starosti finanční útvar tak velké firmy, jako je OKD?
    Finanční útvar má svoje vnější a vnitřní „zákazníky“ jako každý jiný útvar a naším cílem je poskytnout co nejkvalitnější služby všem skupinám, počínaje od zpracování výplat zaměstnancům přes efektivní zhodnocování prostředků až po strategické spolurozhodování ohledně současnosti a budoucnosti OKD.
     

    Jste ve funkci finanční ředitelky OKD od léta. Překvapilo vás zde něco?
    Mým mottem je, že „Změna je zákonem života, pokud se díváte pouze do minulosti nebo do přítomnosti a nikoli do budoucnosti, unikne vám“. V této souvislosti jsem byla velice příjemně překvapena finančním, ale i dalšími týmy OKD, jak rychle a kvalitně dokáží implementovat změny do reálného života. Znovu se potvrzuje, že kvalitní a loajální lidé jsou skutečným aktivem společnosti.
     

    Blíží se konec roku, jak jste spokojena s výsledky společnosti?
    K očekávaným výsledkům pro rok 2007 se bohužel nemohu vyjadřovat. Chtěla bych ale využít této příležitosti k tomu, abych sdílela s čtenáři Horníku svoje přesvědčení, že naše společnost má dlouhodobou perspektivu, a to zejména v návaznosti na zvýšení zásob uhlí a nákup nových vysoce moderních technologií, které byly schváleny představenstvem.
     

    Co pro společnost znamená, když je financována i pomocí úvěrů? Laická veřejnost má mnohdy představu takovou, že úvěr je něco špatného, že se firma zadlužuje…
    Financování společnosti prostřednictvím úvěrů nebo uvedením společnosti na burzu je standardní finanční nástroj, který prosperitě společnosti za určitých okolností dokonce prospívá.  To platí ale pouze tehdy, pokud společnost dokáže vložené prostředky efektivně a užitečně investovat. I tady platí, že extrémy ani v jednom, ani v druhém směru, tj. žádná nebo příliš vysoká zadluženost, se nevyplácejí.
     

    OKD je i exportérem, může ji proto ovlivňovat posilující kurz koruny. Jsme nějak pojištěni proti kurzovým ztrátám?
    Naším cílem je maximální zhodnocení úsilí vloženého horníky do těžby uhlí, proto vzhledem k posilující koruně máme naší cizoměnovou pozici zajištěnou.
     

    Uměla byste poradit čtenářům Horníka, jak hospodařit s domácím rozpočtem – kam nejlépe investovat úspory?
    Nechtěla bych v tomto ohledu nikomu radit. Sama za sebe se domnívám, že část peněz je potřeba uspořit  a investovat je podle toho, na jaké riziko je investor ochoten přistoupit, já preferuji spíše diverzifikaci rizik.
     

    V OKD jste tím, kdo „drží kasu“. Kdo ji drží u vás doma?
    Co byste očekávala vy?
    Věra Breiová

  • Hornictví – obor s tradicí i perspektivou

    Hodiny ukazovaly pár minut před čtvrtečním polednem, když Vítězslav Hettenberger uzavřel v sále správy společnosti OKD svými Pohledy do historie dolů OKR program dvanácté Hornické Ostravy 2007. Mezinárodní konference dospěla po třech dnech naplněných přednáškami a diskusemi v  pěti odborných sekcích do finále.####

     

    img_3179_thumbnail.JPG Závěrečné slovo patřilo člověku z nejpovolanějších, předsedovi Moravskoslezské hornické společnosti profesoru Ivu Černému. Při svém hodnocení vyjádřil s průběhem a výsledky konference spokojenost. Hlubinné hornictví, které se nejvýrazněji zasloužilo o rozvoj a dnešní význam regionu, si v něm udržuje pevnou pozici. Navzdory často negativním náladám ve společnosti, zejména mimoostravské. Účast sedmi desítek odborníků ze tří zemí naplnila představy pořadatelů. Také počet pětadvaceti přednášek ve čtyřech ryze technických sekcích a jedné historicko-muzejní, byl vzhledem k časovému harmonogramu optimální. Více než v minulých ročnících se tím vytvořil prostor pro pestřejší diskusi delegátů nad projednávanými tématy.


    „Duchovní otec“ dvanácté Hornické Ostravy se nevyhnul ani poznámce k negativům konference. Pořadatele zaskočil poněkud vlažný přístup Vysoké školy báňské k sympoziu. „Dvě přednášky z fakult stavební a hornicko-geologické jsou na univerzitu s dvaceti tisíci posluchači trochu málo,“ posteskl si profesor Černý. Naopak ocenil zájem, se kterým se příprava a pořádání Hornické Ostravy setkaly u managementu OKD. Bez podpory sponzorské i morální by realizace podobné akce nebyla vůbec možná. V této souvislosti se zmínil také o bleskovém zpracování a vytištění sborníku konference, který všichni účastníci dostali ještě před závěrečným jednáním.


    Spokojen s průběhem konference byl její pravidelný účastník Libor Jalůvka ze závodu Odra státního podniku Diamo. Kromě vlastní přednášky věnované obnově Národní kulturní památky Důl Hlubina v Ostravě pozorně sledoval také referáty svých kolegů. „Myslím si, že Hornická Ostrava si udržela svůj standard. Co mi ale trochu chybělo, byla témata spojená se současnou problematikou těžby uhlí v revíru. Výměna zkušeností v této oblasti mohla být prospěšná,“ mínil Jalůvka.


    Když báňští odborníci pořádali v Havířově první Hornickou Ostravu, tehdy spojenou s konferencí Horní právo, jistě netušili, jakou tradici zakládají. Psal se rok 1969 a hornictví se po krátké stagnaci nadechovalo k dvacetiletému finiši. Sympozium báňských odborníků přežilo i zahájený útlum oboru. Po roce 1990 se letos konalo už popáté. Tvůrci projektu, jeho letošní účastníci a široká hornická veřejnost věří, že Hornická Ostrava s pořadovým číslem třináct, najde své místo také v kalendáři s letopočtem  2010.

     

    Libor Vidlička

    • Datum vydání: 25.9.2007
  • V Katovicích se sešel hornický svět

    Přes 25 tisíc návštěvníků zavítalo v průběhu 11. až 14. září na Mezinárodní veletrh hornictví, energetického a hutního průmyslu KATOWICE 2007. V katovické hale Spodek a jejím okolí se prezentovalo na 400 firem ze 16 zemí světa čtyř kontinentů. Mezi nimi byly všechny evropské významné firmy vyrábějící nebo renovující důlní stroje a zařízení.####


    matulamotloch_2941_thumbnail.jpg Nejvýznamnější veletržní akce v oblasti těžkého průmyslu v Evropě s dvaadvacetiletou tradicí se zúčastnil mj. vrcholný management OKD, v čele s generálním ředitelem Klausem-Dieterem Beckem.


    Jak nám v expozici jednoho z českých vystavovatelů opavského Ostroje prozradil výrobně-technický ředitel OKD Jan Matula, naše těžební společnost se zajímá o nové důlní technologie – především o hydraulické výztuže, dopravníky, razicí a dobývací kombajny. Také zástupci našich dolů, se kterými se Horník v Katovicích setkal, se shodli, že letošní veletrh byl příležitostí zhlédnout ve velmi krátké době široký sortiment všeho, co se ve světě vyrábí v souvislosti s hornictvím, porovnat techniku a nabídky firem s obdobnou výrobní problematikou. Při prohlídce exponátů a v průběhu jednání bylo možné posoudit trendy ve vývoji zařízení, vedoucí k vyšší produktivitě, ale také trendy ovlivňující pracovní podmínky a bezpečnost provozu.


    Také čeští vystavovatelé, mezi kterými byla frýdecko-místecká firma Ferrit vyrábějící závěsné důlní lokomotivy a dopravní systémy, byli se svou účastí na veletrhu spokojeni. Přiznali, že jejich účast v Katovicích byla dobrou příležitostí připomenout se svým odběratelům, obchodním partnerům a dalším zájemcům. Zároveň jim pak představit svou nabídku strojů, zařízení, produktů a služeb a upevnit vzájemné obchodní styky. A to vše v prostředí, které nabídlo i mimořádnou společenskou atmosféru k mnoha neformálním jednáním. Zdůraznili, že na jejich veletržní stánky zavítaly delegace všech dolů OKD. Jejich členové se zajímali především o nové trendy a technické novinky, kterým nescházejí mezinárodní certifikáty kvality.


    Text a foto: Josef Lys

    • Datum vydání: 18.9.2007
  • Moderní technika šetří energii

    Úspora elektrické energie, snížení hlučnosti a spotřeby ropných látek, automatický provoz, ale především rychlá návratnost investice. – To byly argumenty, se kterými předstoupili zástupci divize kompresorů švédské firmy Atlas Copco před naše těžaře se svou nabídkou.####
    kompresory_darkov_10_thumbnail.jpgRozhodnout se pro zakázku v řádu desítek milionů korun však není snadnou záležitostí. Lákavé pokušení ochutnali nejdříve na Dole ČSA. Tam si před dvěma lety nechali nainstalovat jeden z doporučených turbokompresorů. „Zatímco ty starší potřebují na výrobu jednoho kubíku vzduchu 95 až 110 W, tomu našemu stačí 70 až 80 W,“ tvrdí Jan Stařičný z divize kompresorů firmy Atlas Copco. „Na rozdíl od původních kompresorů, které případnou nadvýrobu vypouštěly bez užitku do atmosféry, naše zařízení mají automatickou regulaci. Vyrábějí jen tolik vzduchu, kolik je ho potřeba a tomu odpovídá i nižší spotřeba elektrické energie. Další úsporu představuje ohřev teplé užitkové vody, který nové turbokompresory na Dole ČSA navíc zajišťují. Jsou v automatickém provozu a nejsou tak náročné na údržbu. Navíc servis zajišťuje naše firma, takže šachta se nemusí starat o náhradní díly, disponovat patřičnými odborníky, speciálním nářadím a podobně.“


    Na Dole ČSA se přesvědčili, že nový kompresor se opravdu vyplatí. Proto také s doly Darkov a Lazy letos objednali další. Teď na našich šachtách pracuje celkem 11 turbokompresorů od společnosti Atlas Copco.


    Na Dole Darkov běží čtyři nová zařízení teprve od července letošního roku. Jak nám řekl technický náměstek Josef Gmuzdek, přišly na 28,5 mil. Kč. Zatím ušetřily za elektrickou energii milion korun. „Na celkové hodnocení je ještě příliš brzy. Věřím, že po odstranění počátečních drobných problémů, které provázejí téměř každou novou investici, budou nové turbokompresory fungovat k naší plné spokojenosti.“
    Obdobné zkušenosti mají i na dalších dvou dolech ČSA a Lazy, kde nové kompresory běží dva, respektive tři měsíce. Josef Lys

    Nové kompresory na rozdíl od těch původních, které případnou nadvýrobu vypouštěly bez užitku do atmosféry, mají automatickou regulaci a nejsou tak náročné na údržbu. Snímky: Libor Vidlička

     

     

    • Datum vydání: 28.8.2007
  • Bezpečně pod ocelovým stromořadím

    OKD, BASTRO (vi) Procházíme rozlehlou výrobní halou společnosti OKD, BASTRO v areálu v Ostravě-Radvanicích. Prostorem osvětlovaným záblesky a jiskrami svářečských aparátů se rozléhá rytmické řinčení oceli, nad hlavami nám popojíždí mostový jeřáb. #### Míjíme uličky plné ocelových konstrukcí, které se pod rukama zaměstnanců mění v součástky nebo kompletní strojní celky. Jejich cílovými adresami bývají často výrobci renomovaných světových značek v různých koutech světa.

     

    Horníky v rubání chrání výztuže opravené v dílnách OKD, BASTRO

    bezpecne_pod_ocelovym_s_46e_thumbnail.jpg

    Přes stále rostoucí roli exportu si významné místo v sortimentu činností OKD, BASTRO udržuje výroba a údržba techniky pro doly společnosti OKD. „Pokud chcete vidět, co naše firma v této době realizuje pro doly OKD, pak se mimo jiné jedná o generální opravu mechanizované výztuže Hemscheidt pro Důl Darkov,“ říká výrobně-technický náměstek pro důlní techniku a elektromontáže Radomír Pastrňák a ukazuje na žlutou barvou zářící, téměř devět tun vážící výztuž. Stojíme u jedné z posledních výztuží z dodávky jedenačtyřiceti kusů hydraulických výztuží typu Hemscheidt. Na Dole Darkov s nimi chtějí vybavit chystaný porub 339 301 na závodě 2.


    Jednotlivé výztuže, vystavené náročným důlně-geologickým podmínkám hluboko v podzemí, musejí čas od času projít opravou nebo modernizací. A na ně se v OKD specializuje právě radvanická strojírna. Mechanizovaná výztuž, pod níž stojíme, má pro laika poněkud složité typové označení G 256-7/19 (11/21). Radomír Pastrňák vysvětluje: „Výztuže jsou určené pro dobývání slojí o mocnostech od 70 do 210 cm s nebezpečím důlních otřesů. Součástí generální opravy výztuže je kromě ocelové konstrukce také oprava silové a periferní hydrauliky.

     

    Opravu periferní hydrauliky zajišťujeme v kooperaci s opavskou pobočkou firmy Hennlich Industrietechnik. Pro doly OKD jsme v letošním roce například modernizovali také čtyři kusy razicích kombajnů AM50/132/VAB, šestadvacet kusů výztuží G 256-7/19/MB (11/21/MB) s výchylně-výsuvnou stropnicí pro Důl Paskov, pro Důl ČSA jsme vyrobili pásové dopravníky Belt 1400 v celkové délce 1900 metrů.“


    Zakázka je dílem střediska 32 (středisko hydrauliky a GO strojů) OKD, BASTRO. Jeho vrchní mistr Jaroslav Rykala v naší přítomnosti ještě zkouší správnost funkce jedné z posledních sekcí. Stačí zatlačit na ovládací páčku a stropnice se zvedá a klesá jako na povel. Nic nebrání tomu, aby jeho lidé výztuž připravili k transportu směr Důl Darkov.

    Vrchní mistr Jaroslav Rykala při kontrole ovládání sekce Hemscheidt v dílnách OKD, BASTRO.
    FOTO: Libor Vidlička

     

    Další články najdete na www.tydenik-hornik.cz  

    • Datum vydání: 21.8.2007