Tiskové zprávy

Budou udělena nejvyšší hornická vyznamenání

Budou udělena nejvyšší hornická vyznamenání
OSTRAVA, 30. listopadu 2007 –  V předvečer svátku patronky horníků svaté Barbory, v pondělí 3. prosince, předá předseda představenstva a generální ředitel OKD Klaus-Dieter Beck a provozní ředitel OKD Leo Bayer šesti nejlepším zaměstnancům OKD odměnu spojenou s udělením nejvyššího hornického vyznamenání, rezortních medailí Jiřího Agricoly. Ty si ocenění zaměstnanci převezmou v úterý 4. prosince v reprezentačních prostorách Českého báňského úřadu v Praze z rukou předsedy Českého báňského úřadu profesora Romana Makaria.

 

Udělování těchto medailí u příležitosti svátku svaté Barbory, patronky havířů, vybraným zaměstnancům společnosti OKD se stalo již novodobou tradicí. Zřizovateli rezortní pamětní medaile Jiřího Agricoly jsou ministr průmyslu a obchodu a Český báňský úřad. Medaile nese jméno po nestorovi hornického řemesla, Jiřím Agricolovi, který jako první sepsal ucelené dílo ve 12 knihách o hornictví a hutnictví, jež se v  hornickém oboru stalo základním dokumentem k postupnému rozvoji a z něhož celá řada poučení a základních principů je platná i pro současné těžaře.

 

Vyznamenaným zaměstnancům (jejich seznam viz příloha) i hostům zahraje fenomenální ostravský houslista Jiří Vodička. Tato devatenáctiletý mladík, o němž Václav Hudeček prohlásil, že "má talent od Boha", se nedávno vrátil z Číny, kde byl na čínském festivalu vážné hudby hostem Wuhanské filharmonie. "Je proto symbolické, že jeden z nejlepších ve svém oboru zahraje našim nejlepším zaměstnancům," řekla tisková mluvčí OKD Věra Breiová. Svou kreaci „Dole v dole“ pak předvede karvinsko-orlovské taneční studio Anaj. Na závěr samozřejmě nesmí chybět i tradiční pohoštění - svatobarborská zabíjačka.

 

Z historie hornických svátků:

Svátek sv. Barbory, která byla jako patronka horníků uctívána také v německých a polských revírech, se na Ostravsku oslavoval již od r. 1847. Od r. 1863 se však v ostravské části revíru stal oficiálním hornickým patronem sv. Prokop – snad vlivem nové generace českých báňských inženýrů, kteří na Moravu tuto zvyklost přinesli z Čech. Prokopská slavnost pak byla nejvýznamnějším dnem nejen pro ostravské horníky, ale pro všechno obyvatelstvo Moravské Ostravy a okolních obcí. Slavila se 4. července.

 

V karvinské části revíru zůstala po celou dobu patronkou sv. Barbora – tento kult sem byl přenesen asi z Německa a Polska. Ani tehdy však nebyl zcela dodržován pro oslavy 4. prosinec. Část hornické slavnosti probíhala už 18. srpna, v den narozenin císaře Františka Josefa I. Slavnosti byly spojeny s hornickou hudbou, tancem a různou zábavou, horníci byli oblečeni ve slavnostních uniformách. V den sv. Barbory horníci nepracovali a zúčastňovali se slavnostních mší v jednotlivých kostelech. V hornických koloniích u některých rodin, které si to mohly dovolit, probíhaly zabíjačky. Dokonce děti v tento den nešly do školy, aby mohly držet misku na krev při zabíjení čuníka. V tento den se u jednotlivých dolů konala také symbolická zkouška, tzv. „skok přes kůži“, v níž se prokazovala schopnost vypít jedním douškem půllitr – korbel piva nově nastupujícími nováčky, kteří se tak mohli začlenit do hornického stavu.

 

S rozmachem socialistického dělnického hnutí pozbývaly hornické slavnosti na den sv. Prokopa a sv. Barbory svůj význam. Postupně je na konci 19. stol. nahradil Svátek práce – 1. máj. Přesto se pod nátlakem závodů udržely prokopské slavnosti na Ostravsku nejdéle ze všech českých revírů – definitivně zanikly po 1. světové válce. Jejich zánikem upadalo i nošení hornických stejnokrojů.

 

Po znárodnění dolů v r. 1945 se hledal vhodný termín na obnovení hornických oslav v celém Československu. V září 1949 se k obnově hornického svátku naskytlo 700. výročí udělení hornického práva městu Jihlavě českým králem Václavem I., platné pro všechny země českého království. Proto se od září 1949 každoročně v tomto měsíci oslavuje Den horníků, spojený vždy s hudbou, zpěvem a tancem. Tento svátek navázal na starobylé hornické tradice, upevňování stavovského sebevědomí horníků a úctu k jejich nebezpečnému povolání.

 

A co 4. prosince? Sv. Barbora se samozřejmě nemůže opomíjet! Od počátku 90. let se na některých dolech k tomuto datu koná tradiční hornická slavnost, tzv. „šachťák“, jehož vyvrcholením je ceremoniál „skok přes kůži“ – tedy obnova středověkého hornického zvyku, kterým jsou přijímáni adepti (fuksové) do hornického stavu. Samozřejmě se konají rovněž oslavy tohoto svátku pod hlavičkou OKD - tradičně v Hornickém muzeu na Landeku.

Zajímavosti