Novinky

Zahlazování následků hornické činnosti pomáhá krajině

Zahlazování následků hornické činnosti pomáhá krajině

I v těžkých časech se společnost OKD chová odpovědně a po asanačně rekultivačních pracích vrací přírodě a lidem dočasně zapůjčená území.

Černá zaprášená Ostrava, měsíční krajina na Karvinsku, kouřící haldy, hroutící se domy v poddolovaném území – tak nějak je v hlavách mnoha lidí z Čech vnímán moravskoslezský region. Ten si spojují především s kouřícími komíny hutí a těžními věžemi černouhelných dolů. Přijedou-li se do kraje podívat, třeba na hudební festival Colours of Ostrava nebo si zalyžovat do Beskyd, jsou překvapeni množstvím zeleně v okolí měst a zajímavou krajinou – byť často se stopami industriální minulosti.

Pravda, těžba uhlí s sebou nese negativní dopady na přírodu, to nepopírají ani těžaři. Ti mají ke své činnosti patřičná povolení, ale zároveň povinnosti zahlazovat její následky. A tak laik, chcete-li návštěvník kraje, mnohdy ani nerozezná zalesněný odval nebo haldu od přírodního kopce či vinou dolování zatopené území od rybníka či jezera. Na rekultivovaných odvalech se v trávě, keřích či za stromy krčí zajíci, bažanti, černá zvěř či srnčí. Mnohdy jde o honební revíry obhospodařované nimrody. A málokterý návštěvník Dinoparku v Doubravě či karvinského osmnáctijamkového golfového hřiště na Lipinách si tyto atraktivní areály spojuje s devastující těžbou uhlí v minulosti.


Miliardy korun na asanace a rekultivace
„Do zahlazování následků hornické činnosti vložila společnost OKD a také stát v posledních letech miliardové prostředky,” informuje Jan Slíva, specialista pro rekultivace s tím, že v letech 1991-2014 to bylo více než 11 miliard korun. Třetina z této částky směřovala na asanačně rekultivační akce, jejichž cílem je vrátit krajinu jejímu původnímu přírodnímu účelu, případně z ní vytvořit místo pro atraktivní náplň volného času lidí.

Rozloha dobývacích prostorů je značná
Dobývací prostory ostravsko-karvinského revíru představovaly svého času 32 tisíc hektarů, což je 320 km2. Rozloha Ostravy je přitom menší - 214 km2, Brna pak 230 km2. Území pod správou těžařů se tak dá srovnat s vojenským újezdem Libavá – ten se rozkládá na 327 km2. V současnosti OKD (po útlumu ostravské a petřvaldské části) provozuje svou činnost v karvinské a zmenšené jižní části revíru na Frýdecko-Místecku, kterou představuje Důlní závod 3 (Paskov – lokality Staříš a Chlebovice). Plocha činných dobývacích prostorů se tak snížila na zhruba 199 km2.
I tak jde o pořádný kus země, který není vyčleněn jen horníkům pro těžbu. Nacházejí se na něm budovy, silnice, koleje, energetické sítě, kanalizace a další objekty. Jsou tady řeky, potoky, vodní plochy, lesy či louky. Na nich pak flóra a fauna – rostliny a živočichové. A to vše je či může být ohroženo těžbou. Aby její dopady byly na přírodu co nejmenší, aby se ráz krajiny příliš neměnil, těžaři situaci neustále sledují, monitorují, a především postižené oblasti postupně rekultivují. A to i v těžké době, kdy černouhelný průmysl na celém světě postihla současná krize. Společnost OKD si na tuto činnost tvoří rezervy, jak jí udává platná legislativa.

 

Upravují se řeky i kalové nádrže
„Loni bylo v realizaci 46 rekultivačních akcí s náklady v rekordní výši 331,2 milionu korun. Z toho 324 milionů šlo z vlastních zdrojů OKD, zbytek (7,2 milionů) se hradilo ze státních prostředků prostřednictvím Ministerstva financí ČR,“ informoval mluvčí OKD Marek Síbrt s tím, že mezi právě probíhající projekty patří například rekultivace území Kozinec, asanace a rekultivace kalových nádrží Dolu Lazy, rekultivace ČOV Sušánka, sanace levobřežní hráze řeky Olše v Darkově, rekultivace území Darkov, 10. etapa a třetí etapa rekultivace kalových nádrží Solca.

Chrání řadu vzácných živočichů
„V současné době je v rekultivačním procesu 687 hektarů, přičemž letos se připravuje k zahájení dalších deset akcí na ploše 31,6 hektaru,” uvádí Slíva a dodává, že do roku 2019 se počítá se zahájením více než dvaceti rekultivačních akcí. Za nimi se skrývá i ochrana vzácných živočichů. Těch, ať už bezobratlých, obratlovců, ryb, obojživelníků, ptáků, plazů či savců, pracovníci rekultivací evidují na daných pozemcích více než sto druhů. I v tomto kontextu hledají konstruktivní kompromis při řešení rekultivačních akcí a tvorbě náhradního prostředí odpovídajícímu životním potřebám těchto tvorů.

Názor na náš region se mění
Vracet krajinu poznamenanou těžbou do původní podoby není jednoduchou ani levnou záležitostí. Nicméně postupně, po krocích se to daří. Vždyť i hosté přijíždějící do kraje přiznávají, že jsou překvapeni velkou rozlohou zelených ploch mezi jednotlivými městy. Mnohdy ani netuší, že jde o rekultivovaná území historicky ovlivněná těžbou.

 

Zajímavosti