Historie těžby uhlí

Pravěký člověk a uhlí

Moravská Atlantida

Všeobecně se tvrdí, že řemesla, umění a počátky věd začínají teprve před přibližně deseti tisíci lety s přechodem od lovu k zemědělství. Přesto existuje výjimka: už před 28 až 25 tisíci let existovala kultura, která se sice živila lovem, přesto vytvořila mimořádná umělecká díla, tkala látky, vyráběla keramiku, pravděpodobně se zabývala základy matematiky a nejspíš provozovala i hudbu. Přestože se po jedné francouzské lokalitě nazývá gravettien, není nejmenších pochyb o tom, že její centrum leželo na Moravě. Bez nadsázky lze říci, že tehdy těžiště civilizačního vývoje celého lidstva leželo právě zde - a že předběhlo ostatní svět nejméně o deset tisíc let.

 

Nejznámější gravettiénské nálezy pocházejí z Dolních Věstonic a z Předmostí, nicméně i Ostravsko má své dva světové unikáty. Vedle sošky ženského torza známého jako landecká venuše to je především vůbec nejstarší doklad o používání uhlí lidmi. Oba nálezy pocházejí z lokality Landek.

 

Na první stopy po pravěkém osídlení zde narazil ing. Jan Folprecht při stavbě tenisového hřiště roku 1924. Ten pak ve výzkumu pokračoval do roku 1937, přičemž jeho nálezy vyhodnocoval slavný objevitel Věstonické venuše profesor Karel Absolon. Systematičtější výzkum proběhl na Landeku v letech 1952 až 1953 pod vedením Bohuslav Klímy. Zatím poslední etapa archeologických prací tu začala v polovině 90. let a dosud není uzavřena.

 

Dnes je zřejmé, že zdejší osídlení je o něco mladší než ve Věstonicích, spadá do období před 23 až 21 tisíci let.

 

Překvapujícím výsledkem archeologického výzkumu byl nález uhlí i jeho zkoksovatělých zbytků ve zdějších pravěkých ohništích. Analýza prokázala, že pochází ze zdejších uhelných slojí, které v oblasti Landeku vycházely na povrch. Otázku, zda používání uhlí jako zdroje tepla bylo cílevědomé nebo jen nahodilé, zatím není možné přesvědčivě zodpovědět. Sotva lze ale předpokládat, že lidé, kteří projevili tolik průkopnického talentu v mnoha jiných oborech, by si nevšimli užitečných vlastností hořícího kamene. V každém případě je jisté, že zdejší lovci mamutů byli první lidé této planety, kteří začali energii ukrytou v uhlí využívat.