Hornické příběhy

Záliba se změnila v obživu

Záliba se změnila v obživu

Když se v první polovině devadesátých let minulého století tehdejší důlní elektromechanik Bedřich Szotek seznámil s pohonem aut zkapalnělým propan-butanem (Liquified Petroleum Gas, LPG) přišlo mu to jako fajn věc. S předělávkami motorů aut začal koketovat ještě při práci v hornictví a po odchodu ze šachty ho nakonec i živí.
„Na plyn jezdím už od dvaadevadesátého roku,“ říká nyní sedmapadesátiletý absolvent oboru Důlní elektromontér na havířovském učilišti Dolu Dukla, který v ostravsko-karvinském revíru fáral v letech 1976 až 2001.
„Nejprve jsem měl práci s auty jako koníčka. Upravil jsem auta rodině a známým, pochválil se tomu a tomu, ti mě zase chválili jiným lidem,“ popisoval Szotek, který na 9. květnu prošel úsekem vybavování, dělal provozního elektrikáře v rubání a přípravách i mistra důlním elektromechanikům. Když ho vyřazovali kvůli dosažení povolené expozice, měl jasno – podle svých slov nehodlal jen brečet na pracovním úřadě.
„Rozjel jsem přestavby aut na LPG jako živnost, aby mě to plnohodnotně uživilo. Určitě mi k tomu pomohly i dvě maturity, večerně jsem si dodělal hornickou a později elektrotechnickou průmyslovku. S tím jsem získával oprávnění snadněji. Docela se mi hodilo, že jsem se už na šachtě věnoval zálibě, jež se změnila v novou profesi,“ líčí majitel specializované dílny Auto-Szotek v Horní Suché.
Boom předělávek vozidel na plyn, který vrcholil v roce 2012, přinesl nárůst počtu podnikatelů v daném oboru. Ale ne všichni se jsou schopni profesi věnovat na 100 procent. „Technika a vývoj jdou neustále kupředu, kutilové tohle stíhat nemohou,“ dodává Szotek, který se účastní například také školení v Itálii. Jeho dílna, kde pracuje například se systémy Landrinezo, Lovato či BRC, se postupně stala rodinným podnikem – pracují v ní i oba synové.

Zajímavosti