Hornické příběhy

Zrozen fárat do rubání

Zrozen fárat do rubání

Výkonný ředitel OKD Dale Ekmark při oslavách svátku havířů kvitoval s potěšením hrdost Bohdana Koláře z Ostravy na hornický stav, byť vysvětlení sloganu „Fajne jak cyp!!!“ v angličtině z jeho na zakázku vyrobeného trička se ukázalo jako záludný překladatelský úkol. Dělník z paskovského rubání se každopádně pro svou profesi narodil.
„Od třetí třídy na základní škole jsem nechtěl být ničím jiným než horníkem v Ostravě. Táhlo mě to sem. V sedmé třídě jsem – tenkrát to ještě šlo – se souhlasem rodičů podepsal šachtu a prodělal s náborářem první exkurzi v Dole Hlubina. Takové morčata tady tahají na důl, smáli se nám tam chlapi,“ vzpomínal Kolář pocházející z Kateřinic na Novojičínsku, kde by fárajícího pohledal.
Náklonnost k havírně si totiž vypěstoval díky strýcům Pepovi, Slávovi a Jendovi pracujícím na šachtách Hlubina a Šverma. „Ten poslední byl zasloužilým horníkem, vyznamenali ho dokonce na Pražském hradě,“ poznamenal Kolář s tím, že do učení chtěl jen na dvouapůlletý důlní obor. Doma ho nicméně přinutili udělat kompromis – musel se řádně vyučit elektromechanikem pro důlní stroje.
„Elektrikáře jsem dělal chvilku na Jeremenku, ale teď už o elektřině vím jen to, že kope. Přešel jsem pak po nějaké přestávce do rubání na Staříč a zůstal u toho,“ líčil havíř fárající aktuálně v kolektivu hlavního předáka Petra Zemana z úseku Pavla Balona, jenž kope na Závodě Důl Paskov, lokalitě Chlebovice. S vyfáráním a vykoupáním ovšem Kolář nepřestává být pořád horníkem.
Kde a co dělá, totiž dává najevo triky s havířskými motivy, dveře jeho bytu zdobí plakát „Přijď dobývat uhlí pro rozkvět naší republiky“ ze září 1951 a uvnitř má skanzen těžby uhlí v revíru s dobovými pohlednicemi či dalšími relikviemi. Nad sedačkou visí malba Dolu Hlubina. „Kamarádka číšnice se smála s tím, že je to, jako by si pověsila ona nad postel pípu,“ nechal se slyšet Kolář.
Hornictví ho podle jeho slov také fascinuje jako boj s přírodou a bez šachty si vlastně nedokáže svět představit. „Samozřejmě mám taky další koníčky, historii, rybaření, muziku, fotbal, hokej, ale havířinou žiju,“ doplnil paskovský rubáňový pracovník. Není divu, že jeho jedenáctiletý syn Mirek maluje tátu v helmě s důlní lampou, s kylofem, ve fáracích botách … a trenýrkách, jak se někdy také uhlí kopalo.

Zajímavosti