Charakteristika paliv
V české části Hornoslezské uhelné pánve (přes 75 % rozlohy pánve je v Polsku) se nacházejí zásoby s kvalitnějším uhlím, jak z hlediska koksovacích vlastností, tak obsahu síry. Způsob využití dobývané suroviny je dán jejími vlastnostmi, podle nichž se pak dále využívá jako uhlí koksovatelné nebo energetické.
Koksovatelnost je schopnost uhlí procházet v určitém teplotním rozmezí plastickým stavem, během něhož se (za současného uvolnění části uhelné substance) změní struktura a chemické složení. Konečným výsledkem těchto změn je vznik kvalitativně nového druhu paliva - koksu. Koksovatelnost je dána stupněm prouhelnění a petrografickým složením uhlí.
Stupeň prouhelnění - vyjadřuje se nejčastěji obsahem prchavé hořlaviny Vdaf nebo odrazností vitrinitu. Čím větší obsah Vdaf, tím je uhlí méně prouhelněné, u světelné odraznosti vitrinitu je tomu naopak, čím nižší odraznost, tím nižší prouhelnění uhelné hmoty.
Petrografické složení - je dáno složením a vlastnostmi původního rostlinného materiálu a dále podmínkami, které ovlivňovaly utváření uhelné sloje a její prouhelňování.
Tyto vlastnosti určují, zda je uhlí vhodné pro použití v koksárenství (tzv. UVPK), nebo v energetice (EU).
Koksárenství (UVPK)
U UVPK se sledují zejména hodnoty tzv. koksovacíchparametrů, tj.:
- Index puchnutí (SI)
- Dilatace (dilb)
- Prchavé látky (Vdaf)
Podle toho, jakých hodnot uvedených parametrů uhlí dosahuje, lze je dělit do různých typů.
Uhlí koksové - je charakteristické nízkým obsahem prchavých látek s vysokým indexem puchnutí, je nezastupitelné pro výrobu vysokopecního a slévárenského koksu
Uhlí koksové žírné - charakterizuje jej vysoká dilatace a plasticita. Pro koksárenské vsázky je velice žádané
- Uhlí žírné - je základem uhelných směsí pro koksárenské vsázky
- Uhlí plynové - má vysoký obsah prchavých látek a zápornou dilataci,
Koksovatelnost uhlí je určena tzv. obchodní skupinou mezinárodního klasifikačního systému, který jednotlivá uhlí zařazuje podle jejich koksovatelnosti do skupin, označených římskými číslicemi I až VII.
Energetika (EU)
Při použití v energetice se sleduje zejména:
- Výhřevnost (Qir)
- Obsah síry (Sd)
Stupeň přípravy energetického uhlí
ESP - energetická směs praná - tj. produkt vodních prádel používaný ve velkých energetických zařízeních, v cementárnách, resp. ve vysokopecních tzv. PCI provozech
ETP - energetické tříděné prané - tj. prané uhlí roztříděné na zrnitostní frakce (10-30 mm, 30-50 mm, 30-80 mm, 50-200 mm) pro použití v komunální sféře, pro obyvatelstvo a v cukrovarech.
Energetický prach - je vyráběný odtříděním frakce 0-20 mm, ještě před vstupem do vodního prádla, používaný ve velkých elektrárenských a energetických provozech.
Proplástek - tj. produkt vodních prádel s vyšší popelnatostí.
V OKD se uhlí dobývá z tzv. "karvinských a ostravských" slojí. Tyto se od sebe liší zejména mocností a stupněm prouhelnění.
Uhlí "karvinských" slojí - je středně prouhelněno a vyskytují se zde jak uhlí koksová, tak i energetická.
Uhlí „ostravských“ slojí - je středně až silně prouhelněno a převážně je vhodné pro koksárenské účely.
Úprava uhlí
Použitelnost uhlí na trhu závisí nejen na jeho vlastnostech, ale i na stupni úpravy. Úprava uhlí probíhá v podmínkách OKD v úpravnách uhlí. Jejich hlavním úkolem je především přiblížení obsahu popela a vody potřebám jednotlivých zákazníků.
UVPK - upravuje se ve vodních prádlech tak, aby výsledný výrobek neobsahoval hlušinové části a obsah popele byl menší než 10%, což je důležité pro vlastnosti následného výrobku - koksu.
EU - se vyrábí podle potřeb cílových zákazníků, tedy především podle schopností jejich spalovacích zařízení.
Základní charakteristiky uhelných produktů OKD
Wtr
%
|
Ad
%
|
Qir
MJ/kg
|
Vdaf
%
|
Sd
%
| |
---|---|---|---|---|---|
UVPK
|
10,5
|
8,0
|
28,0
|
0,6
|
|
ETP
|
5,0
|
6,5
|
30,5
|
30,0
|
0,6
|
ESP
|
7,5
|
7,5
|
29,5
|
30,0
|
0,6
|
prach
|
8,0
|
23,0
|
22,5
|
30,5
|
0,6
|
proplástek
|
12,0
|
40,0
|
16,5
|
32,0
|
0,7
|