Jak se těží v OKD

Charakteristika paliv

V české části Hornoslezské uhelné pánve (přes 75 % rozlohy pánve je v Polsku) se nacházejí zásoby s kvalitnějším uhlím, jak z hlediska koksovacích vlastností, tak obsahu síry. Způsob využití dobývané suroviny je dán jejími vlastnostmi, podle nichž se pak dále využívá jako uhlí koksovatelné nebo energetické.

Koksovatelnost je schopnost uhlí procházet v určitém teplotním rozmezí plastickým stavem, během něhož se (za současného uvolnění části uhelné substance) změní struktura a chemické složení. Konečným výsledkem těchto změn je vznik kvalitativně nového druhu paliva - koksu. Koksovatelnost je dána stupněm prouhelnění a petrografickým složením uhlí.

Stupeň prouhelnění - vyjadřuje se nejčastěji obsahem prchavé hořlaviny Vdaf nebo odrazností vitrinitu. Čím větší obsah Vdaf, tím je uhlí méně prouhelněné, u světelné odraznosti vitrinitu je tomu naopak, čím nižší odraznost, tím nižší prouhelnění uhelné hmoty.

Petrografické složení - je dáno složením a vlastnostmi původního rostlinného materiálu a dále podmínkami, které ovlivňovaly utváření uhelné sloje a její prouhelňování.

Tyto vlastnosti určují, zda je uhlí vhodné pro použití v koksárenství (tzv. UVPK), nebo v energetice (EU).

 

Koksárenství (UVPK)

U UVPK se sledují zejména hodnoty tzv. koksovacíchparametrů, tj.:

  • Index puchnutí (SI)
  • Dilatace (dilb)
  • Prchavé látky (Vdaf)


Podle toho, jakých hodnot uvedených parametrů uhlí dosahuje, lze je dělit do různých typů.

Uhlí koksové - je charakteristické nízkým obsahem prchavých látek s vysokým indexem puchnutí, je nezastupitelné pro výrobu vysokopecního a slévárenského koksu

Uhlí koksové žírné - charakterizuje jej vysoká dilatace a plasticita. Pro koksárenské vsázky je velice žádané

  • Uhlí žírné - je základem uhelných směsí pro koksárenské vsázky
  • Uhlí plynové - má vysoký obsah prchavých látek a zápornou dilataci,


Koksovatelnost uhlí je určena tzv. obchodní skupinou mezinárodního klasifikačního systému, který jednotlivá uhlí zařazuje podle jejich koksovatelnosti do skupin, označených římskými číslicemi I až VII.

 

Energetika (EU)

Při použití v energetice se sleduje zejména:

  • Výhřevnost (Qir)
  • Obsah síry (Sd)

Stupeň přípravy energetického uhlí

ESP - energetická směs praná - tj. produkt vodních prádel používaný ve velkých energetických zařízeních, v cementárnách, resp. ve vysokopecních tzv. PCI provozech

ETP - energetické tříděné prané - tj. prané uhlí roztříděné na zrnitostní frakce (10-30 mm, 30-50 mm, 30-80 mm, 50-200 mm) pro použití v komunální sféře, pro obyvatelstvo a v cukrovarech.

Energetický prach - je vyráběný odtříděním frakce 0-20 mm, ještě před vstupem do vodního prádla, používaný ve velkých elektrárenských a energetických provozech.

Proplástek - tj. produkt vodních prádel s vyšší popelnatostí.

V OKD se uhlí dobývá z tzv. "karvinských a ostravských" slojí. Tyto se od sebe liší zejména mocností a stupněm prouhelnění.

Uhlí "karvinských" slojí - je středně prouhelněno a vyskytují se zde jak uhlí koksová, tak i energetická.

Uhlí „ostravských“ slojí - je středně až silně prouhelněno a převážně je vhodné pro koksárenské účely.

 

 

Úprava uhlí

Použitelnost uhlí na trhu závisí nejen na jeho vlastnostech, ale i na stupni úpravy. Úprava uhlí probíhá v podmínkách OKD v úpravnách uhlí. Jejich hlavním úkolem je především přiblížení obsahu popela a vody potřebám jednotlivých zákazníků.

UVPK - upravuje se ve vodních prádlech tak, aby výsledný výrobek neobsahoval hlušinové části a obsah popele byl menší než 10%, což je důležité pro vlastnosti následného výrobku - koksu.

EU - se vyrábí podle potřeb cílových zákazníků, tedy především podle schopností jejich spalovacích zařízení.

Základní charakteristiky uhelných produktů OKD

 

 
Wtr
%
Ad
%
Qir
MJ/kg
Vdaf
%
Sd
%
UVPK
10,5
8,0
 
28,0
0,6
ETP
5,0
6,5
30,5
30,0
0,6
ESP
7,5
7,5
29,5
30,0
0,6
prach
8,0
23,0
22,5
30,5
0,6
proplástek
12,0
40,0
16,5
32,0
0,7