Jak uhlí vzniklo

Karbon - éra vzniku nejkvalitnějšího uhlí

Ostravsko-karvinské uhlí se vytvářelo v období prvohor zvaném karbon, které začalo před 345 milióny let a skončilo před přibližně 280 miliony let. Jde o éru, z níž pocházejí všechny světové zásoby nejkvalitnějšího černého uhlí. Karbon se dělí na dvě základní období:

  • starší část zvanou spodní karbon
  • mladší část zvanou svrchní karbon

 

Geologické vrstvy, které se během karbonu vytvářely, odborníci poprvé rozpoznali a popsali roku 1822 ve Velké Británii. Protože obsahovaly velké množství uhlí, pojmenovali je podle tohoto nerostu.

 

Karbon nebyla právě nejklidnější éra. Na jejím počátku se srazil kontinent Euramerika (někdy nazývaný též Laurussia) s kontinentem Gondwana a vznikl nový celek: Pangea. Obrovské tlaky přetlačujících se pevninských ker zvrásnily povrch nového kontinentu do mnoha vysokých pohoří. Na již tehdy poměrně stabilizovaném českém masivu se tento proces označovaný jako hercynské (variské) vrásnění projevil výrazně i v moravskoslezské oblasti. Celou Evropou od Pyrenejí a Francie až po Čechy se tehdy táhlo mohutné variské horstvo dosahující výšky dnešních Karpat. Později tento masiv z větší části postupně obrousila eroze, v hlubších geologických vrstvách je však dodnes patrné.

 

Mezi horami vznikaly jezerní pánve s příznivými podmínkami pro mohutný rozvoj karbonského rostlinstva. Ta část pravěké pevniny, která dnes tvoří Českou republiku, se tehdy nacházela v okolí rovníku. K bujnému růstu karbonské vegetace přispíval i vyšší obsah oxidu uhličitého v atmosféře. V teplém a vlhkém klimatu tak u nás vznikalo obrovské množství biomasy pro sloje černého uhlí na Kladensku, Plzeňsku a především v ostravsko-karvinské oblasti. Zde navíc docházelo k občasnému pronikání mělkého moře, což dokládají hojné zkameněliny.

 

Karbon byl obdobím především bezobratlých živočichů - snad nejznámějším obyvatelem tehdejších pralesů byla obří vážka rodu Meganeura s bezmála půlmetrovým rozpětím křídel. V moři se zdárně rozvíjely paryby a ryby. Některé z nich ale také opouštěly scénu evoluce - právě v tomto období definitivně zmizely pancéřnaté praryby. Na souši však již žili i první obojživelníci.

 

Podrobnější informace o vzniku uhlí v ostravsko-karvinské oblasti

 

Stručné dějiny vzniku života na Zemi

 

před 4,5 mld. let zformování Země
před 3,8 mld. let nejstarší známé fosilie
před 2 mld. let začátek fotosyntézy, kyslík v atmosféře
před 0,7 mld. let první vícebuněčné organismy
před 0,6 mld. let první živočichové

 

Období prvohor

před 570 mil. let kambrium
před 500 mil. let ordovik
před 455 mil. let silur
před 395 mil. let devon
před 345 mil let karbon
před 280 mil. let perm

 

Období karbonu

spodní (dinant)

  • tournai
  • visé
trvání 25 mil. let

svrchní (siles)

  • namur
  • westfal
  • stefan
trvání 40 mil. let

 

Zajímavosti