Těžíme uhlí

Ostravsko-karvinská uhelná pánev

Ostravsko-karvinská uhelná pánev je součástí hornoslezské pánve, která z větší části leží na území sousedního Polska. Celá rozloha je přibližně 7000 čtverečních kilometrů, z toho však na Českou republiku připadá jen asi 1 500 čtverečních kilometrů. Jde o území v okolí Ostravy, Karviné, Českého Těšína, Frýdku-Místku a Frenštátu pod Radhoštěm a dalších, kde se nacházejí uhlonosné vrstvy karbonského stáří.

 

Na našem území se ostravsko-karvinská uhelná pánev dál dělí na oblast:

  • ostravsko-karvinskou - kde už těžba dlouhodobě probíhá a výrazně ovlivnila podobu krajiny i sociální prvky
  • podbeskydskou - kde těžba neprobíhala.

Jižní hranice české části pánve zatím není bezpečně ověřena, většina autorů soudí, že uhlonosné karbonské vrstvy pokračují do velkých hloubek a značných vzdáleností.

 

V ostravsko-karvinské oblasti se rozlišuje ostravské a karvinské souvrství. Ostravské vzniklo v přímořském prostředí a pod vlivem časté vulkanické činnosti a vyznačuje se kvalitnějším uhlím ve slojích menší mocnosti. Naproti tomu mladší karvinské se tvořilo po definitivním ústupu moře.

 

Různí autoři přistupují k vymezení a členění ostravsko-karvinského revíru různě, podle toho, z jakých vycházejí hledisek. Pojímán je různě:

  • geologicky
  • geograficky
  • historicky
  • sociologicky

 

I navzdory tomu, že je na našem území jen malá část zdejších zásob uhlí, ostravsko-karvinský revír (OKR) představuje hlavní oblast těžby černého uhlí v České republice: je tu 90 % veškerých našich zásob této suroviny. Vysoce kvalitní koksovatelné uhlí z tohoto revíru hrálo významný podíl už v hospodářství Rakouska-Uherska, ještě větší pak po vzniku samostatného Československa. Tehdy na ostravském uhlí závisel veškerý metalurgický průmysl a značná část energetiky. Mimořádný význam přikládala zdejšímu uhlí poválečná republika, kdy během rozsáhlé industrializace se zcela změnila podoba regionu.